Příběh psaný třemi generacemi
Jmenuji se Ladislav Tobiášek a restaurování a čalounění se věnuji téměř 30 let. Tento obor vnímám nejen jako práci, ale především jako poslání uchovat hodnoty vytvořené generacemi před námi. Moje cesta k řemeslu začala u mého pradědy Františka, který byl vyhlášeným čalouníkem a dekoratérem. Každý kus nábytku, který mi projde rukama, má svůj příběh, který se snažím citlivým zásahem znovu oživit.

Praděda František a děda Ladislav
Na této fotografii uprostřed (stylově v klobouku) sedí můj praděda František a po jeho levé ruce děda Ladislav. Po jeho pravé ruce sedí dílenský mistr a v pozadí jsou tovaryši, dnes bychom řekli zaměstnanci.

Dílna ve zvýšeném suterénu
Čalounické rukodílny byly ve zvýšeném suterénu pod obchodem. Ten zasněný pán vpravo je děda Ladislav.

Prababička, učňové a mistr
Dáma vlevo je prababička provozující prádelnu a její pomocnice. Omladina okolo jsou čalouničtí učňové a jejich mistr.

Praha 7 – Holešovice
Praha 7 Holešovice, roh Plynární a Argentinské, před cca 90 lety – místo, kde se psaly první kapitoly našeho rodinného řemesla.
Od rukodílny pradědy Františka k dnešnímu ateliéru
První kapitola našeho rodinného čalounického příběhu se začala psát před zhruba 90 lety na rohu ulic Plynární a Argentinská v pražských Holešovicích. Právě tam můj praděda František spolu s dědou Ladislavem, dílenským mistrem a tovaryši budovali vyhlášené čalounické a dekoratérské rukodílny.
Pestrost, úcta k materiálu a sdílené řemeslo
Slovo Charivari vyjadřuje pestrost, rozmanitost a radost z tvorby. V naší dílně v Nové Vsi u Mělníka se neuzavíráme do jedné historické epochy – se stejnou pokorou přistupujeme k barokním ušákům, funkcionalistickým křeslům z poloviny 20. století i k sedlům a kabinám historických autoveteránů.
